Mgr. Martin Tichý je novobydžovským rodákem, ale životní a profesní zkušenosti sbíral např. i v Ústí nad Labem a v Praze. Martin je profesí historikem, pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, ale většina z vás ho bude znát z přednášek v muzeu či z jiných veřejných akcí v našem městě. Věříme, že své zkušenosti může uplatnit i v komunální politice.
Jaký je jeho pohled na veřejný život?
Vždy mne zajímala historie, a již dávno si uvědomuji, že její poznání nejde oddělit alespoň od částečného chápání současnosti. Tedy i politiky, která je v našich životech každodenně přítomná, již jsem vždy sledoval se zájmem. Nechápu však politiku jako záležitost omezenou činností stran, ani jako abstrakt, tedy něco, co bych nemohl na jisté úrovni ovlivňovat. Již delší dobu mám pocit, že nestačí věci veřejné pouze sledovat a kritizovat druhé, kteří se o něco snaží, nýbrž že je třeba přiložit ruku k dílu. A aktivně usilovat o zlepšení života kolem sebe, kolem nás.
Při studiu na vysoké škole jsem zval spolužáky a pedagogy do Nového Bydžova, protože mi na rozdíl od jiných měst připadal úžasně jedinečný. Byl jsem hrdý na jeho obyvatele, památky, muzeum vedené panem Prokopem, respektovaným všemi historiky. Vrátil jsem se po jisté době do tohoto města, a mohu nabídnout zkušenosti, které jsme nabyl při spolupráci s takovými institucemi, jako jsou univerzity, televize, rozhlas, Plzeňská a Česká filharmonie… Vážil jsem si vždy setkání s osobnostmi, s nimiž jsem spolupracoval. Zároveň jsem si jako člověk, který do jejich světa vstupoval se zkušenostmi zedníka, uvědomoval nutnost překračovat to, co nás namnoze omezuje a rozděluje, ať již je to přílišná profesní specializace či uzavřenost do sociálních bublin. Vím, že jsem člověk komunikativní a naslouchající. Nejsem uzavřen názorům druhých a diskuzi nepovažuji za hádku. Rád bych svých zkušeností a schopností využil k tomu, aby obyvatelé Nového Bydžova mohli být i nadále hrdi na své město.